|
|
Studium vybraných typů sirných látek v pivu a pivovarských surovinách
Mikulíková, Renata ; Ventura, Karel (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V poslední době je celosvětově a rovněž v ČR věnována zvýšená pozornost senzoricky aktivním látkám ovlivňujícím kvalitu piva. Mezi senzoricky aktivními látkami ovlivňujícími zásadně kvalitu piva hrají významnou úlohu heterocyklické a sirné sloučeniny, z nichž některé se vyznačují vysokou senzorickou aktivitou i v extrémně nízkých koncentracích. Stopová množství těchto sloučenin, která lze běžně nalézt v potravinách, se spolupodílejí na vytváření jejich aroma a tento vliv lze obecně hodnotit jako příznivý. U sladu, resp. u piva však toto platí jen v omezené míře a přítomnost heterocyklických a sirných látek se hodnotí spíše nepříznivě. Cílem předložené práce je poskytnout přehled o problematice sirných sloučenin v ječmeni, sladu a pivu, popsat metabolické dráhy vedoucí k jejich vzniku a experimentálně ověřit možnosti jejich stanovení s využitím moderních analytických metod. Sirné aminokyseliny, které jsou přirozenou součástí ječmene, sladu i piva jsou prekursory vzniku těkavých sirných látek. Pro analytická sledování byly vybrány nejčastěji se vyskytující sirné aminokyseliny metionin, cystein a homocystein. K jejich stanovení v ječmeni, sladu a pivu byla použita metoda plynové chromatografie. Před vlastní analýzou byly sirné aminokyseliny derivatizovány za vzniku těkavých N(O,S)-ethoxykarbonyl propyl esterů, které byly následně identifikovány metodou plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním detektorem (GC/MSD) a analyzovány metodou plynové chromatografie s plamenofotometrickým detektorem (GC/ FPD). Přímá analýza sirných těkavých látek je možná jen zřídka, protože se nacházejí v analyzovaných matricích (slad, pivo) ve velmi nízkých koncentracích ( g/kg,l - ng/kg,l). Před vlastní analýzou je třeba analyty extrahovat z matrice a zakoncentrovat. K extrakci a následnému zakoncentrování sirných těkavých látek byly experimentálně porovnávány moderní analytické metody SPME (mikroextrakce na pevnou fázi), SPDE (dynamická mikroextrakce na pevnou fázi) a TDAS (automatizovaná termická desorpce). Pro vlastní analýzu sirných těkavých látek byla použita plynová chromatografie ve spojení s plamenofotometrickým detektorem. Byly sledovány tyto těkavé sirné látky: dimethylsulfid, dimethyldisulfid, dimethyltrisulfid, sirouhlík, ethylsulfid, diethyldisulfid, methionol, 3-methylthiofen, ethylthioacetát, 2-methyl-1-buthanthiol. V analyzovaných vzorcích ječmene byl ve významném množství detekován pouze metionin. Sledován byl nejen obsah, ale i závislost na odrůdě a lokalitě. Byly také sledovány změny obsahu methioninu, cysteinu a PDMS v průběhu sladování. Výsledky prokázaly výrazný pokles obsahu těchto látek v závislosti na teplotě hvozdění. Pro analýzy vybraných sirných těkavých látek v pivu byly u metody SPME testovány tři typy vláken. PEG - vlákno se stacionární fází Carbowax, PDMS - vlákno se stacionární fází polydimethylsiloxan a kombinované vlákno CAR/PDMS - Carboxen a polydimethylsiloxan. Touto metodou byly detekovány sirouhlík, methionol, dimethylsulfid, 3-methylthiophen a diethyldisulfid. Obsah ostatních analyzovaných sirných těkavých látek byl pod mezí detekce. Dále byla ověřována možnost použití metod SPDE a TDAS. Bylo zjištěno, že obě metody jsou vhodné pro stanovení sirných těkavých látek v pivu.
|
|
|
Stanovení obsahu organických sloučenin v pevném uhlíkatém zbytku
Novotná, Martina ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Biouhel vzniká pyrolýzou organické biomasy. Jeho přídavkem do půdy lze vylepšit její vlastnosti. U biouhlů vyrobených z čistírenského kalu bývá velmi rozmanité složení. Je to způsobeno velkou rozdílností vstupních materiálů. Organické znečišťující sloučeniny se na jeho povrch mohou sorbovat při procesu ochlazování během procesu pyrolýzy. Po uvolnění do životního prostředí tyto látky mohou způsobovat např. inhibici růstu rostlin, dostávat se do potravních řetězců a negativně působit na živé organismy. Nejčastěji bývají organické polutanty po extrakci organickým rozpouštědlem stanoveny pomocí GC/MS.
|
|
| |
|
|
Stanovení vybraných "Musk" sloučenin v biotických vzorcích
Blahová, Eliška ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Musk sloučeniny (MUSK) neboli syntetické vonné látky jsou organické sloučeniny, které své využití nalezly především jako vonné složky nejrůznějších detergentů, mýdel, kosmetiky, produktů osobní péče, průmyslových i domácích čisticích prostředků, průmyslových plastifikátorů, ale i žvýkacích tabáků a osvěžovačů vzduchu. V poslední době se věnuje velká pozornosti studiu těchto látek, jejich osudu v různých složkách ekosystému a studiu jejich vlastností, neboť díky své schopnosti perzistence a díky širokému používání pronikly do mnoha složek životního prostředí, především do vodních a mořských ekosystémů. V rámci diplomové práce byly studovány čtyři vybrané „klasické“ syntetické vonné látky, jejichž používání je dnes už celosvětové. Součástí práce byla optimalizace analytické metody pro sledování vybraných látek v biotické matrici. Dále byla zhodnocena schopnost vybrané čistírny odpadních vod tyto látky z vod odstranit a byl vysloven závěr o příspěvku této čistírny k celkovému znečištění vodního ekosystému. K identifikaci a kvantifikaci analytů byla použita vysokorozlišovací plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (HRGC/MS).
|
|
|
Využití separačních technik ve spojení s hmotnostní spektrometrií pro stanovení environmentálně významných látek
Mácová, Daniela ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce byla identifikace degradačních produktů flexibilních polyurethanových pěn s přidaným biodegradovatelným plnidlem vzniklých hydrolýzou a fotodegradací. U hydrolyzátů polyurethanových pěn, určených pro ekotoxikologické testy, byly za pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS) separovány hydrolýzní degradační produkty. Jejich struktura byla objasňována pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie (MSn). Fotodegradační produkty polyurethanových pěn byly získány expozicí materiálů záření vlnové délky 254 nm. Semivolatilní degradační produkty byly z materiálu izolovány extrakcí n-hexanem, volatilní sloučeniny mikroextrakcí tuhou fází (SPME). Pro jejich identifikaci byla použita plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS) a orthogonální kompletní tandemová plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GCxGC/TOF MS). V závěru této části je diskutován vliv přidaného bioplnidla na charakter degradačních produktů a vliv stanovených degradačních produktů na životní prostředí. Předmětem druhého tématu bylo stanovení izoprostanů – markerů oxidativního stresu v tkáních mořského bezobratlovce sasanky koňské (Actinia equina). Z kyseliny arachidonové byly syntetizovány F2-izoprostany, které byly použity pro vývoj a optimalizaci metody stanovení těchto látek pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS/MS). Optimalizována byla izolace izoprostanů z tkání Actinia equina pomocí extrakce tuhou fází (SPE). Výsledná metodika byla použita pro kvantifikaci izoprostanů v tkáních Actinia equina, které byly vystaveny mírným i vysokým teplotním změnám. Změna teploty měla za cíl iniciovat v organismech oxidativní stres. Sledovány byly rovněž časové změny hladin neznámých sloučenin, které byly z tkání extrahovány spolu s F2-izoprostany. Identita těchto sloučenin je v dizertační práci rovněž diskutována. Závěrem práce je zhodnocení možnosti využití stanovení izoprostanů v korálnatcích k monitoringu oxidativního stresu těchto organismů.
|
|
|
Stanovení organických sloučenin ve vzorcích biouhlu získaných mikrovlnou torefakcí biomasy
Meindl, Jiří ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) obsažených v sušeném peletizovaném kalu a peletizovaném biouhlu. Biouhly byly připraveny mikrovlnnou torefakcí z předpřipraveného čistírenského kalu. Bylo analyzováno a kvantifikováno 34 standardizovaných sloučenin PAHs ve dvou sériích měření. První série s názvem „Sada 1“ je zaměřena na porovnání extrakčních metod pro vzorky čistírenských kalů a biouhlů. V Sadě 1 byly porovnány účinnosti zvolených typů extrakčních rozpouštědel nebo jejich směsí porovnáním výtěžků 34 standardizovaných PAHs ve vzorku biouhlu a čistírenského kalu. Dále byl porovnán celkový výtěžek sumy PAHs a počet kvantifikovaných sloučenin v analyzovaných vzorcích. Nejslibnější z extrakčních metod byla použita pro analýzu vzorků v druhé sérii, nazvané „Sada 2“. V Sadě 2 byly porovnány rozdílné vzorky v kategorii stejných typů vzorků (tj. biouhel, kal). Rozdíly mezi vzorky spočívaly v původu kalů (malá nebo velká čistírna odpadních vod na počet EO) a přidaných aditiv (celulóza, plevy, seno), které sloužily jako modifikátory v procesu mikrovlnné torefakce. Cílem správného výběru kalu a vhodného aditiva bylo snížení tvorby PAHs během pyrolýzního procesu a vzorcích biouhlů.
|
|
| |
|
|
Study of selected vegetable oils from nuts
Lovásová, Kristína ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
The bachelor´s thesis deals with the characterization of the selected nut oils. The theoretical part concentrates on the topic of vegetable oils, their composition and properties. It also focuses on the nuts, the specification of the selected nut oils and their use in different industries. It includes an overview of analytical methods suitable for assessing the quality of oils. The experimental part compares the results of the oil characterization using the selected methods. Based on the results, the differences between the samples were evaluated. The properties of the oils were determined on the basis of fat characteristics. These were subsequently specified by the determination of fatty acid composition. Fatty acids were determined using gas chromatography with a flame-ionization detector after conversion to methyl esters by acid esterification with boron trifluoride. The determination of volatile compounds was performed through solid-phase microextraction with gas chromatography separation and mass spectrometry detection. According to the fat characteristics, in particular the peroxide value, it was found that both oils were partially oxidatively degraded, even though they were stored in the refrigerator (4 °C). A total of 13 saturated, 7 monounsaturated and 4 polyunsaturated fatty acids were detected. The total content of fatty acids varied, the higher content was detected in the walnut oil. Significant differences occurred in the composition of unsaturated fatty acids; the hazelnut oil had a higher content of monounsaturated oleic acid, the walnut oil had a high content of polyunsaturated linoleic and -linolenic acids. A total of 29 volatile compounds were identified, the number and content of volatile compounds in samples differed. 20 volatile compounds were identified in the walnut oil, and 19 compounds in the hazelnut oil. The higher content was in the hazelnut oil, the quantitatively most important group were aldehydes in both oils.
|
|
|
Problematika produktů osobní péče ve složkách životního prostředí
Babuš, Ondřej ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické musk sloučeniny byly poprvé uměle připraveny na konci 19. století. Používají se k parfemaci kosmetiky, detergentů a produktů osobní péče. V posledních letech se jim věnuje velká pozornost, protože díky širokému použití pronikly do mnoha složek životního prostředí. Cílem této diplomové práce je určit vliv ultrafiltrace na snížení koncentrace těchto látek v průmyslových odpadních vodách kosmetické firmy. Analyty byly ze vzorku extrahovány pomocí mikroextrakce tuhou fází (SPME) a analýza proběhla na plynovém chromatografu s hmotnostní detekcí (GC/MS). Celá metoda byla optimalizována na vhodný průběh. Na základě získaných dat před a po ultrafiltraci se zjistila průměrná účinnost odstraňování syntetických musk sloučenin z odpadní vody tímto postupem.
|
|
|
Stanovení syntetických vonných látek v odpadních vodách
Štefka, Michal ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetické vonné látky jsou přítomny v produktech osobní hygieny, čistících prostředcích, kosmetice apod. Po použití se tyto sloučeniny dostávají do odpadních vod. Technologický proces na ČOV však není schopen látky zcela eliminovat a ty se pak dostávají do jednotlivých složek životního prostředí. Cílem diplomové práce je stanovení čtyř vybraných zástupců lineárních musk sloučenin (2-cyklohexylethanol, Fresco Menthe, Citronellol a Isobornyl acetát) v odpadní vodě. Reálné vzorky byly odebírány na přítoku a odtoku čistírny odpadních vod na VFU Brno. Na základě měření a následného vyhodnocení získaných dat bylo možné vyjádřit míru účinnosti eliminace přítomných musk sloučenin. V prvním kroku bylo nezbytně nutné přizpůsobit vybranou analytickou metodu fyzikálně chemickým vlastnostem stanovovaných analytů. Analyty byly extrahovány ze vzorků metodou mikroextrakce na tuhou fázi, tzv. SPME. K identifikaci a kvantifikaci posloužila plynová chromatografie v tandemovém spojení s hmotnostní spektrometrií.
|
host ::
RSS.